STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVA

PLAVBA PŘI VYŠŠÍCH RYCHLOSTECH NA VODNÍCH CESTÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Plavbu plavidel se spalovacími motory na vodních cestách České republiky upravuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 241/2002 Sb. připravená v dohodě s Ministerstvem životního prostředí v návaznosti na § 7 odst. 5 vodního zákona.

Tam, kde není plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, je na většině povrchových vod v ČR možná plavba pouze v tzv. výtlačném režimu plavby (§3 vyhlášky č. 241/2002 Sb.). Tento režim plavby zjednodušeně řečeno znamená, že čára ponoru plujícího plavidla se neliší od čáry ponoru plavidla stojícího, tedy vliv hydrodynamického vztlaku, způsobený pohybem plavidla, je zanedbatelný. Jinými slovy u plavidla plujícího mimo výtlačný režim se nejprve postupně trup na přídi začne zvedat a na zádi poklesne, plavidlo se dostane do tzv. přechodového režimu plavby, slangově "loď hrne vodu" nebo "jede do kopce". Pokud to tvar trupu a dostatečný výkon pohonu umožní, plavidlo překoná zvýšený odpor vody a vztlak začne vynášet vzhůru trup plavidla, celá příď se obvykle dostane nad hladinu a plavidlo přejde do plavby v kluzu. Jak v praxi vypadá plavba ve výtlačném režimu a mimo něj si můžete u tří typů menších plavidel prohlédnout na videu zde.

Pro delší a těžší plavidla mnohdy platí, že i při výtlačném režimu plavby mohou dosáhnout relativně vysokých rychlostí, proto § 3 vyhlášky č. 241/2002 Sb. říká, že tam, kde lze plout pouze ve výtlačném režimu současně platí, že lze plout ve výtlačném režimu nejvýše rychlostí 25 km/hod. Pro menší a lehčí plavidla zpravidla platí, že mimo výtlačný režim plují již při rychlosti nižší než 25 km/hod a protože výtlačný režim plavby nesmí opustit, je tedy pro ně na zmíněných úsecích povrchových vod rychlost blížící se k 25 km/hod nedostupná.

Plavba mimo výtlačný režim není pro okolí nebezpečná jen svou rychlostí. Při plavbě v tzv. přechodovém režimu plavidlo vytváří nejvýraznější a tedy nejnepříjemnější příďovou vlnu, která může být nebezpečná pro plující plavidla a plavce nebo může poškodit plavidla a plovoucí zařízení uvázaná u břehu. Navíc při plavbě v přechodovém režimu spotřeba paliva ve vztahu k ujeté vzdálenosti znatelně stoupá.

Plavba mimo výtlačný režim a vyšší rychlostí než 25 km/hod je pro všechna plavidla (s výjimkou vodních skútrů a plavidel určených pro plavbu v kluzu - viz dále) možná pouze na Labi v úseku od hranic s Německem do Chvaletic (ř. km 939,8 podle nové kilometráže) a na Vltavě v úseku od Třebenic (ř. km 91,5) po soutok s Labem a dále na vodním díle Kamýk od ř. km 135,0 po ř. km 140,0. Tato možnost plavby platí celoročně a není-li plavebními znaky stanoveno jinak, lze plout mimo výtlačný režim jen ve vzdálenosti větší než 25 m od břehu.

Plavba mimo výtlačný režim je ještě možná v omezených úsecích přehradních nádrží Slapy a Orlík. Na Slapské přehradě se jedná o úsek od Živohošti, ř. km 105,0 po silniční most Vestec, ř. km 128,9 (v tomto úseku pouze v období od 15. září do 15. června). Na nádrži Orlík jde o úseky od Žďákovského mostu, ř. km 159,9 po železniční most Červená, ř. km 179,0 (v tomto úseku pouze v období od 1. 6. do 31. 10.) a dále od ř. km 179,0 po Rejsíkov, ř. km 193,0 (v tomto úseku je možná plavba mimo výtlačný režim celoročně). Na úseky uvedené v tomto odstavci se však vztahuje ještě jedno omezení - zde mohou plout mimo výtlačný režim pouze plavidla pro která platí, že poměr výkonu motorů P (kW) a výtlaku plavidla D (m3 nebo tuny) je menší nebo roven hodnotě 60. Oba údaje jsou uvedené v lodním osvědčení plavidla a hodnotu poměru si tedy lze snadno ověřit. Plavidlo s hodnotou poměru P/D vyšší než 60 je plavidlo natolik "přemotorizované", že v těchto frekventovaných úsecích vodní cesty, využívané zejména k rekreaci, je jejich plavba mimo výtlačný režim a z ní plynoucí rychlost pro ostatní účastníky plavebního provozu nebezpečná.

Vodní skútry a plavidla určená pro plavbu v kluzu (tj. plavidla postavená pro klouzání po hladině vysokou rychlostí, u nichž poměr výkonu motorů P (kW) a výtlaku plavidla D (m3 nebo tuny) překračuje hodnotu 120) lze provozovat pouze na úsecích vodních cest (plochách) k tomu vymezených. Zřízení takové plochy je nutné projednat na Státní plavební správě postupem podle § 30a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Vodní lyžování lze provozovat pouze tam, kde je to umožněno plavebními znaky, jejich umístění schvaluje opět Státní plavební správa.

Omezení výše uvedená se nevztahují na plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru, ozbrojených sil ČR, Policie ČR, obecní policie, celní správy a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům. Rovněž se tato omezení nevztahují na plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby a při ochraně před povodněmi.